Formy oznámení úmrtí

Smrt blízkého člověka při dopravní nehodě patří k nejbolestnějším okamžikům, jaké mohou v životě nastat. Zpravidla přichází náhle, bez přípravy, a mění celý svět pozůstalých během jediné minuty. Proto je důležité, aby oznámení úmrtí a následná identifikace probíhaly citlivě, s respektem a odbornou podporou.

Oznámení úmrtí je zákonnou povinností policie. V případech dopravních nehod je často přítomen policista a krizový intervent, někdy i psycholog hasičského záchranného sboru nebo duchovní. Informace o úmrtí se nesděluje telefonicky, pokud to není naprosto nezbytné. Policie přichází osobně domů nebo na místo, kde se pozůstalí nacházejí. Sdělení musí být pravdivé, přímé a srozumitelné, bez zbytečných detailů. Oznamující pracovníci zůstávají s pozůstalými tak dlouho, jak je třeba, a nabízejí kontakt na krizovou pomoc. Pokud to situace dovolí, je vhodné, aby u oznámení byl přítomen doprovod blízké osoby, lékaře nebo duchovního. Součástí oznámení bývá také informace o nutnosti identifikace těla, což je pro mnoho lidí nejtěžší část celého procesu.

Cílem identifikace je potvrdit totožnost zemřelé osoby. Z pohledu práva i etiky musí být tento krok proveden s maximální úctou k zemřelému i jeho blízkým. Pozůstalý, nejčastěji manžel, rodič nebo sourozenec, osobně potvrdí totožnost těla. Identifikace probíhá v místnosti k tomu určené, tělo bývá zakryté a obnažena je pouze část nutná pro potvrzení identity. Přítomen je policista a zdravotnický pracovník. Před samotným vstupem je pozůstalý připraven na to, co uvidí, a může kdykoliv proces přerušit.

Pokud osobní přítomnost není možná, policie může nabídnout identifikaci podle fotografie pořízené na místě nebo v márnici. Fotografie se ukazuje citlivě, s předchozí přípravou pozůstalého a možností odmítnutí. V případech, kdy je přímá identifikace obtížná, se využívají testy DNA, otisky prstů, zubní záznamy nebo charakteristické znaky, jako jsou tetování, jizvy či osobní předměty. O těchto postupech informuje policie a vysvětluje jejich důvody i průběh.

Každý pozůstalý má právo odmítnout osobní identifikaci, a to bez jakýchkoliv sankcí nebo odsouzení. V takovém případě je možné použít jiný z výše uvedených způsobů, například test DNA. Nikdo nemůže být k identifikaci donucen. Je běžné, že se pozůstalí bojí, že zklamou, nebo že musí vydržet, ale není žádná povinnost dívat se na tělo blízkého. Důležitější než samotné spatření těla je přijetí skutečnosti a možnost důstojného rozloučení později.

Policie nebo krizový intervent by měli pozůstalé krok za krokem informovat, co se bude dít – kde se tělo nachází, jak bude identifikace probíhat, jak dlouho to potrvá a kdo bude přítomen. Pozůstalí mají právo klást otázky, vyžádat si pauzu, odmítnout přítomnost určitých osob nebo požádat o doprovod důvěryhodného člověka.

Identifikace je mimořádně náročný zážitek, který může zanechat trvalou stopu. Proto se doporučuje, aby měl pozůstalý možnost využít doprovod krizového interventa, psychologa nebo duchovního, po identifikaci zůstat chvíli v klidu bez tlaku na další jednání a být následně napojen na síť pomoci, například krizové centrum, linku pomoci nebo organizaci pro pozůstalé. Psychologové doporučují, aby pozůstalí nebyli po identifikaci sami – i prostá přítomnost někoho blízkého pomáhá tělu a mysli zpracovat první vlnu šoku.

I v této nejtěžší chvíli lze uplatnit principy restorativní justice, tedy úcty, empatie a snahy obnovit důstojnost. Každý krok by měl být veden s respektem k životu a ztrátě. Cílem není jen splnit právní úkon, ale umožnit pozůstalým pochopit, co se stalo, a bezpečně vstoupit do procesu truchlení. K tomu může patřit i pozdější kontakt s terapeutem nebo – pokud to pozůstalí chtějí – zprostředkované setkání s viníkem nehody, aby mohli získat odpovědi nebo slyšet lítost.

Krizové linky a poradny, na které je možné se obrátit: Linka první psychické pomoci 116 000, Bílý kruh bezpečí 116 006, Krizová centra a psychologové Hasičského záchranného sboru a Policie ČR, České sdružení obětí dopravních nehod www.csodn.cz, Občanské poradny nebo Probační a mediační služba.

Oznámení úmrtí a identifikace jsou kroky, které se nikdo nikdy nechce naučit, ale když k nim dojde, je důležité, aby probíhaly lidsky, s respektem a možností podpory. Důstojný přístup a odborná pomoc mohou zmírnit první dopady ztráty a pomoci pozůstalým v jejich těžké cestě dál.